Použití mechů v zahradní a krajinářské architektuře

Co je vlastně mech zač?

Mechorosty se již řadí mezi vyšší rostliny, ale ještě nemají pravé orgány, mají pouze stélku složenou z kořínku, lodyžky a lístečků. Jsou to výtrusnicové rostliny se složitým vývojovým cyklem. Skupina mechorostů se dělí na játrovky, hlevíky a mechy. V ČR se nachází přibližně 800 druhů mechorostů.

Mohou být jednoleté, ale i velmi dlouhověké. Bělomech sivý dosahuje věku až 50 let, rokytník skvělý až 80 let.

Mechy jsou často spojované s vlhkými stanovišti, najdeme však mnoho druhů čistě suchomilných.

Mechorosty obývají velmi rozmanitá stanoviště. Mohou být vodní, rostou na vlhkých lesních loukách, chudých kyselých lesních půdách, na zrašeliněných půdách, na minerálně bohatých vlhkých půdách, na skalách i jako epifyty na jiných rostlinách, typicky na borce stromů a samozřejmě na člověkem vytvořených stanovištích jako jsou střechy.

Způsoby a limity použití mechů

Mechy se k různým účelům používají už od starověku. Staří Laponci používali mech jako výplň polštářů a matrací. Používal se na těsnění dřevěných staveb či člunů. Řada mechů se používala v lidovém léčitelství.

Dnes se kromě kuriózních využití, jako je například výroba whiskey, mechy používají v aranžování a interiérovém květinářství a mají nezastupitelné místo v japonském zahradním umění. Lze je využívat jako indikátory znečištěného ovzduší.

Použití živých mechů je limitováno vlhkostí, světlem a pH. Přijímají vodu celým povrchem těla, takže je velmi důležitá vzdušná vlhkost. Dalším limitem může být nedostupnost na trhu nebo neznalost.

Foto č. 1: Mechový obraz

Použití mechu v interiéru

Oblíbeným využitím je výroba kokedam – mechových koulí pro pěstování pokojových rostlin. Na to se hodí například travník Schreberův. Mech lze pěstovat ve skleněných nádobách, které udržují vlhkost, a vytvořit si tak malou krajinku doplněnou dalšími rostlinami.

Kvůli náročnosti na vzdušnou vlhkost se v interiéru spíše používá mech mumifikovaný, stabilizovaný. Z takového mechu se dají vytvořit krásné obrazy.

Zahrady s mechem

Mech je často v zahradách považován za nepřítele, obzvlášť v trávníku. Proč ale nezkusit přemýšlet naopak? Proč nepodpořit mech? Na stinných místech, kde se nedaří trávníku, lze vytvořit mechový pokryv, zelený koberec. Mech snese střední pěší provoz a lze jej využít i na cestičkách. Takový mechový porost bude působit příjemně doplněný o kameny a velkolisté rostliny jako jsou kapradiny či bohyšky a pro jarní efekt cibuloviny.

Střešní zahrady

Foto č. 2: Mech na svahu

Mechy mohou sloužit jako dobrá tepelná izolace a ochrana střech. Skalní mechy vydrží velké teplotní výkyvy, kdy okolní skála ve dne dosahuje teploty až 70 °C a naopak snesou i velké mrazy. Mechové střechy jsou lehké a mohou být levné. Mechové rohože, které lze koupit, jsou snadné na manipulaci a instalaci. Pro nejextenzivnější střešní zahrady se používají mecho-rozchodníková společenstva. Mechová střešní zahrada není náročná na údržbu, nevyžaduje hnojení, pesticidy ani zálivku, protože se na ně používají druhy skalních mechů, které vydrží velké extrémy. Přínosem je velká retenční schopnost mechů, zadrží velké množství vody, a je proto potřeba počítat s nárůstem hmotnosti mechové střechy. Díky rozmanitosti druhů lze najít vhodné druhy na plné slunce i do stínu. Některé druhy absorbují CO₂ a polutanty a nesmíme zapomenout ani na estetickou hodnotu mechové střechy.

Při výběru mechu pro stanoviště je důležitější dbát na mikroklima stanoviště, než na makroklima regionu. Důležité je množství světla, vlhkost a pH povrchu. Pro mechové zahrady jsou vhodná stinná místa, severní svahy či místa u vody, kde lze použít vlhkomilné, stínomilné lesní druhy mechů. Pokud nemáme stanoviště dostatečné vlhké pro takovou mechovou zahradu, musíme myslet na zdroj vody pro zavlažování a způsob závlahy.

• Sázení mechu

Foto č. 3: Mechová stěna

Mech je možné vysazovat, nejlépe od října do dubna kvůli vlhkosti. Mech lze koupit nebo nasbírat se souhlasem majitele pozemku. Při sběru se uřízne od povrchu ideálně s trochou hlíny. Stanoviště i mech před sázením navlhčíme a mech přitlačíme k povrchu. Ze začátku je nutné mech zalévat až dvakrát denně. Pokud chceme mech umístit na skálu, pokryjeme povrch vrstvičkou jílu nebo zeminy.

• Při sběru pozor na zákony o ochraně přírody

Pokud sbíráme mech v přírodě, musíme brát na zřetel následující zákon. Dle zákonu o ochraně přírody a krajiny č. 114/ 1992 Sb. § 5 uvádí obecnou ochranu rostlin a živočichů. Podle tohoto zákona jsou všechny rostliny a živočichové chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Mech se nesmí sbírat v místech chráněných území. Některé druhy mechů jsou též chráněné dle zákona.

• Čekání na mech

Jde o zdlouhavou metodu, kdy na stanovišti, kde chceme mech, odstraňujeme všechny potenciální konkurenty mechu. Takové stanoviště mech přirozeně osídlí za několik měsíců až roků. Růst mechů podpoříme udržováním vlhkosti. Na plochu můžeme umístit několik útržků mechů, které se postupně rozrostou. Mechy se díky obrovské regenerační schopnosti dobře množí vegetativně.

• Výsev

Mech lze vyset ze spor. Mech nasbíráme na podzim, kdy jsou spory zralé, usušíme a rozdrtíme či nahrubo rozmixujeme. Mechový prášek s pískem pak rozsypeme po substrátu.

Péče

Mechové zahrady s použitím lesních mechů rozhodně nejsou bezúdržbové. Vlhkomilné mechy je potřeba udržovat vlhké. Tvrdá voda může způsobovat usazování solí na rostlinkách. Z porostu je potřeba odstraňovat spadané listí a větvičky, část však lze ponechat jako zdroj živin. Dále je potřeba odstraňovat plevel a nálety, které se budou v mechovém porostu přirozeně objevovat jako projevy dalších stádií sukcese.

Barevné změny mechu mohou značit zdravotní problém nebo jen určitou životní fázi mechu. Mech začne být matně zelený pokud je suchý, starý nebo v dormantním stádiu. V příliš mokrém prostředí např. rokyt zhnědne, příliš osluněný žloutne. Když prutník svou stříbřitou barvu změní na mdlou šedou je nejspíš příliš vystaven slunci a horku. Rohozub v určité životní fázi mění barvu do červena. Mechy se mohou zotavit během pár dnů, ale i měsíců.

V mechových zahradách lze použít například dvouhrotec čeřitý. Vyskytuje se po celé ČR nejčastěji v borových lesích a vytváří rozsáhlé volné trsy o výšce až 12 cm. Dalším běžným druhem je u nás kostrbatec zelený. Roste v trávnících, na okrajích cest a u vodních toků. Snadno se šíří a tvoří velké plochy. Na podobná stanoviště lze použít další naše běžné mechy jako travník Schreberův, měřík trsnatý či rokyt cypřišovitý.

Na slunná, suchá stanoviště jsou vhodné skalní druhy jako děrkavka poduškovitá. Tvoří kompaktní polštáře a často se s ní setkáme na střechách. Krásně barevný prutník stříbřitý je velmi odolný antropické zátěži a snese častý sešlap. Ke znečištění prostředí je snášenlivý například rohozub nachový.

S mechy se setkáváme běžně, jen jsme se je na rozdíl od Japonců zatím nenaučili využívat. Můžeme si přečíst o zkušenostech z Japonska, Skandinávie, Ameriky… ale fungovalo by to v našich podmínkách? Nezbývá než zkoušet. Použití mechů zní lákavě, mechové zahrady působí poměrně luxusním dojmem, mechy jsou stálezelené a v době klimatické změny by mohly mít významnou roli v zadržování vláhy a CO₂.

Autor: Ing. Markéta Polášková

Použitá a doporučená literatura

_{ČERNOHORSKÝ, Zdeněk. Základy soustavné botaniky: celostátní vysokoškolská učebnice pro vysoké školy pedagogické. 3., uprav. vyd. Praha: SPN, 1973.}

_{KIMMERER, Robin Wall. Gathering moss: a natural and cultural history of mosses. Corvallis: Oregon State University Press, c2003. ISBN 0-87071-499-6.}

_{KOBLÍŽEK, Jaroslav. Systematická botanika lesnická. Vyd. 2. nezměn. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. ISBN 80-7157-756-1.}

_{MARTIN, Annie. The magical world of moss gardening. Portland, Oregon: Timber Press, 2015. ISBN 9781604696479.}

_{NORDSTRÖM, Ulrica. Mech: z lesa do zahrady: průvodce skrytým světem mechu. Ilustroval Stefan ENGBLOM, přeložil Lenka ADAMCOVÁ. Brno: Kazda, 2020. ISBN 978-80-88316-31-2.}

_{PLÁŠEK, Vítězslav. Základy bryologie: (systém, fylogeneze a ekologie mechorostů). Ostrava: Ostravská univerzita, 2005. ISBN 80-7368-095-5.}

_{SCHENK, George. Moss gardening: including lichens, liverworts, and other miniatures. 8th print. Portland, Oregon: Timber Press, 2002. ISBN 0-88192-370-2.}

_{VÁŇA, Jiří. Obecná bryologie. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1093-0.}

Internetové zdroje

_{BOTANY.cz [online]. © www.botany.cz; 2007-2019 [cit. 2021-03-27]. Dostupné z: https://botany.cz/cs/}

_{Bryoweb na Katedře botaniky PřF JU. Katedra botaniky PřF JU [online]. © bryotým CB, webmaster: J. Kučera [cit. 2021-03-27]. Dostupné z: https://botanika.prf.jcu.cz/bryoweb/}